banner ad

Molekulární vodík a další na Bigfoot 200

02.09.2019 | Autor: | Přidat komentář

Jedním z úkolů při mé účasti na Bigfootu 200 bylo, samozřejmě kromě úspěšného dokončení, rovněž otestovat některé přípravky, které se mi během času nashromáždily z různých zdrojů. Je mi jasné, že namítnete, že testovat během závodu se nemá, ale účinky prostředků během podniků, které mají i více než 100 hodin, nelze během normálních tréninků dostatečně ověřit.

Jako už více než rok, je jedním z nejdůležitějších doplňků molekulární vodík H2 Europe. Po úspěšném testování na loňském Ultra Gobi, kde se jeho účinek projevil v nadmořských výškách nad 4000 metrů, jsem byl zvědav, jestli se účinek ukáže i během Bigfoot 200. Molekulární vodík jsem užíval pravidelně každé tři hodiny s výjimkou asi desetihodinového intervalu, kdy jsem byl vzhledem k těžkým halucinacích neschopen dodržovat jakékoli plány. Subjektivně jsem po každém užití pociťoval určitý návrat sil a ústup bolesti, vypadá to tak, že už během výkonu vodík startuje regeneraci. I po samotném absolvování závodu jsem pozoroval zrychlenou regeneraci a hojení chodidel významně poškozených během závodu.

Co se týče pití, na tomto závodu jsem musel tak trochu odsunout na vedlejší kolej můj oblíbený drink OS-1. Po první dávce mi prostě přestal chutnat. Nahradil jsem jej dílem dalším japonským drinkem Pocari Sweat a prokládal ho přípravkem CR7 Drive od Herbalife, který mi věnoval kamarád Zdeněk Votava. CR7 Drive funguje, dobře chutná, celkově jsem byl pozitivně překvapen. Pocari Sweat je u mne ověřen už léty, nikdy nezklame.

   

Mým evergreenem pro případy, kdy potřebuji povzbudit, je Redweiler Shot, brutální nálož kofeinu doplněná o další látky. Kombinace Redweileru s hořčíkem a vodíkem mi ušetřila alespoň 5 hodin v poslední části závodu, kdy jsem byl schopen rychlého běhu, a to i po 300 kilometrech pochodu. Jako jednorázovou podporu doporučuji, ale pravidelně během závodu bych tuto kombinaci nepoužíval, protože dávka je opravdu enormní.

Osvědčily se mi také solné tablety Pure Vitamin Club, Ultra Salt (Electrolyte Complex), které jsem dostal na Badwater 135. Polknutí tablety je přece jen rychlejší a příjemnější, než cucání bonbónu, zejména, když má člověk sucho v ústech a prázdný vak na vodu.

Checkpointy byly mimořádně dobře vybavené včetně plnohodnotného (pokud se tak dá nazvat „junk food“) jídla. Proto jsem se svých zásob spořádal pouze pár flapjacků a poté víceméně jedl jen burgery, tortily a podobné laskominy, které běžně nejím, ale během tak náročného závodu mi fakt chutnaly. S úsměvem jsem zaznamenal několik historek, kdy se vegani na checkpointech cpali hovězími burgery a osmaženou anglickou slaninou… Vše jsem zapíjel litry koly a i studené pivo bylo.

Po letech testování to vypadá, že se mi začíná rýsovat optimální kombinace pro „expediční“ (jak to nazývám) trailové závody. Silniční ultra je přece jen na výběr stravy náročnější, protože je zde menší prostor pro chyby.

Díky společnosti H2 Europe za stálou podporu a přísun molekulárního vodíku a produktu Siber Active.

Kategorie článku: Firstpage, SportArticle