Authentic Phidippides Run aneb Spartathlon tam a zpět, bratru 490 kilometrů z Atén do Sparty a stejnou cestou zpět, ve stopách Feidippida, legendárního aténského posla. Po úspěšném absolvování Spartathlonu před 7 lety jsem se odhodlal vydat se ještě jednou na tuto trať a aby to nebylo fádní, tak rovnou na dvojnásobnou distanci.

19. 4. 2024, Tuscany Crossing, stomílovka v krásné krajině Toskánska, po mých nejoblíbenějších místech v Itálii, jako jsou Pienza, Montepulciano, cross-country spíše než trail, s přijatelným převýšením 5800 metrů. Když jsem tento závod dostal jako dárek s tím, že to mám na pokochání krajinkou, pomyslel jsem si, že to bude pěkně vypocený (a vypečený) dáreček. A taky že […]

Čtyři traily v Hongkongu, ~300 km, 14500 m+ za 60 nebo 72 hodin – cross-country, asfalt, lehký terén, ale hlavně schodové orgie. Support k dispozici jen mezi traily, jinak není doprovodu dovoleno ani se dívat – protože je to osobní výzva… To je HK4TUC.

Ve srovnání s pár předchozími lety můj závodní plán relativně dost nabobtnal, a to nejen mým přičiněním. Pokud tedy vše půjde tak, jak má, a pokud bude zdraví sloužit, budete na trackingu moci sledovat moji tečku na následujících závodech a osobních výzvách.

Po čtyřech měsících se mi konečně podařilo sestavit video report z mého běhání v Ománu. Bohužel materiálu bylo málo, ale aspoň je to krátké…

Trvalo to téměř rok od vítězné účasti na 48hodinovce (K6 Ultra) v Konstantinových lázních, než jsem se znovu postavil na start silničního ultra. Po předchozích třech trailových projektech v Izraeli, Americe a Ománu, s nedostatečným tréninkem a pochybnostmi, ale o to s větší chutí na silnici, jsem se po 4 letech znovu vydal do Milána.

Omán. Hory Hajar. Traverz západní části. Proč jet běhat do ománských hor, když mám tak rád poušť, která je doslova pár kilometrů od nich? Vlastně nevím. Snad proto, že tento traverz nabízel velkou fyzickou i technickou výzvu. Ale litovat jsem nemusel, protože běhání v poušti jsem si užil také, i když to mělo znamenat úplné zhroucení […]

Doba je turbulentní, přináší mnoho nového, a snad proto začínají moje letošní běžecké plány nabírat na obrysech až teď na konci února. Ačkoli jsem se vždy považovat hlavně za asfaltového běžce, pokud nepočítám loňské kroužení na 48hodinovce ve Františkových lázních, posledním plnotučným podnikem by Ultrabalaton před dvěma roky. To se pravděpodobně letos změní…